|
|
Zbytková únavová životnost železničních náprav
Pokorný, Pavel ; Fajkoš,, Rostislav (oponent) ; Materna, Aleš (oponent) ; Náhlík, Luboš (vedoucí práce)
Předložená dizertační práce se zabývá metodikou pro stanovení zbytkové únavové životnosti železničních náprav na základě tzv. damage tolerance přístupu. Tento přístup akceptuje potenciální možnost výskytu defektu (trhliny), který může vést k únavovému porušení celé nápravy. Chování uvažované trhliny je popsáno pomocí lineárně elastické lomové mechaniky. Při užití tohoto popisu vstupuje do stanovení zbytkové únavové životnosti železničních náprav celá řada parametrů, které více či méně ovlivňují vypočtenou životnost a jejich vliv je třeba kvantifikovat. V první části dizertační práce je popsán současný stav poznání v oblasti únavového poškozování železničních náprav. Tato část se věnuje již zkoumaným parametrům, které ovlivňují chování únavových trhlin v materiálech pro železniční nápravy. V další části práce je popsána metodika pro určení zbytkové únavové životnosti vlakových náprav, která byla v nedávné minulosti vyvinuta na Ústavu fyziky materiálu AV ČR. Hlavním cílem předložené dizertační práce bylo tuto metodiku dále rozvíjet za cílem přesnějšího stanovení zbytkové únavové životnosti. Součástí studie je stanovení vlivu jednotlivých vstupních parametrů (např. vliv prahové hodnoty, zátěžného spektra, retardačních efektů, zbytkových napětí, geometrie, materiálu nápravy atd.) na zbytkovou únavovou životnost zkoumaných náprav. Získané výsledky poslouží nejen k přesnějším odhadům zbytkové únavové životnosti vlakových náprav, ale mají přesah i do obecné roviny, kde metodika může být užita pro i jiné cyklicky namáhané strojní součásti. Výsledky dizertační práce také mohou posloužit jako obecný podklad pro stanovení četnosti pravidelných inspekčních kontrol pro únavově namáhané strojní součásti.
|
|
|
Zbytková únavová životnost železničních náprav
Pokorný, Pavel ; Fajkoš,, Rostislav (oponent) ; Materna, Aleš (oponent) ; Náhlík, Luboš (vedoucí práce)
Předložená dizertační práce se zabývá metodikou pro stanovení zbytkové únavové životnosti železničních náprav na základě tzv. damage tolerance přístupu. Tento přístup akceptuje potenciální možnost výskytu defektu (trhliny), který může vést k únavovému porušení celé nápravy. Chování uvažované trhliny je popsáno pomocí lineárně elastické lomové mechaniky. Při užití tohoto popisu vstupuje do stanovení zbytkové únavové životnosti železničních náprav celá řada parametrů, které více či méně ovlivňují vypočtenou životnost a jejich vliv je třeba kvantifikovat. V první části dizertační práce je popsán současný stav poznání v oblasti únavového poškozování železničních náprav. Tato část se věnuje již zkoumaným parametrům, které ovlivňují chování únavových trhlin v materiálech pro železniční nápravy. V další části práce je popsána metodika pro určení zbytkové únavové životnosti vlakových náprav, která byla v nedávné minulosti vyvinuta na Ústavu fyziky materiálu AV ČR. Hlavním cílem předložené dizertační práce bylo tuto metodiku dále rozvíjet za cílem přesnějšího stanovení zbytkové únavové životnosti. Součástí studie je stanovení vlivu jednotlivých vstupních parametrů (např. vliv prahové hodnoty, zátěžného spektra, retardačních efektů, zbytkových napětí, geometrie, materiálu nápravy atd.) na zbytkovou únavovou životnost zkoumaných náprav. Získané výsledky poslouží nejen k přesnějším odhadům zbytkové únavové životnosti vlakových náprav, ale mají přesah i do obecné roviny, kde metodika může být užita pro i jiné cyklicky namáhané strojní součásti. Výsledky dizertační práce také mohou posloužit jako obecný podklad pro stanovení četnosti pravidelných inspekčních kontrol pro únavově namáhané strojní součásti.
|
|
|
Zbytková únavová životnost železničních náprav
Pokorný, Pavel ; Fajkoš,, Rostislav (oponent) ; Materna, Aleš (oponent) ; Náhlík, Luboš (vedoucí práce)
Předložená dizertační práce se zabývá metodikou pro stanovení zbytkové únavové životnosti železničních náprav na základě tzv. damage tolerance přístupu. Tento přístup akceptuje potenciální možnost výskytu defektu (trhliny), který může vést k únavovému porušení celé nápravy. Chování uvažované trhliny je popsáno pomocí lineárně elastické lomové mechaniky. Při užití tohoto popisu vstupuje do stanovení zbytkové únavové životnosti železničních náprav celá řada parametrů, které více či méně ovlivňují vypočtenou životnost a jejich vliv je třeba kvantifikovat. V první části dizertační práce je popsán současný stav poznání v oblasti únavového poškozování železničních náprav. Tato část se věnuje již zkoumaným parametrům, které ovlivňují chování únavových trhlin v materiálech pro železniční nápravy. V další části práce je popsána metodika pro určení zbytkové únavové životnosti vlakových náprav, která byla v nedávné minulosti vyvinuta na Ústavu fyziky materiálu AV ČR. Hlavním cílem předložené dizertační práce bylo tuto metodiku dále rozvíjet za cílem přesnějšího stanovení zbytkové únavové životnosti. Součástí studie je stanovení vlivu jednotlivých vstupních parametrů (např. vliv prahové hodnoty, zátěžného spektra, retardačních efektů, zbytkových napětí, geometrie, materiálu nápravy atd.) na zbytkovou únavovou životnost zkoumaných náprav. Získané výsledky poslouží nejen k přesnějším odhadům zbytkové únavové životnosti vlakových náprav, ale mají přesah i do obecné roviny, kde metodika může být užita pro i jiné cyklicky namáhané strojní součásti. Výsledky dizertační práce také mohou posloužit jako obecný podklad pro stanovení četnosti pravidelných inspekčních kontrol pro únavově namáhané strojní součásti.
|
|
|
Zbytková únavová životnost železničních náprav
Pokorný, Pavel ; Fajkoš,, Rostislav (oponent) ; Materna, Aleš (oponent) ; Náhlík, Luboš (vedoucí práce)
Předložená dizertační práce se zabývá metodikou pro stanovení zbytkové únavové životnosti železničních náprav na základě tzv. damage tolerance přístupu. Tento přístup akceptuje potenciální možnost výskytu defektu (trhliny), který může vést k únavovému porušení celé nápravy. Chování uvažované trhliny je popsáno pomocí lineárně elastické lomové mechaniky. Při užití tohoto popisu vstupuje do stanovení zbytkové únavové životnosti železničních náprav celá řada parametrů, které více či méně ovlivňují vypočtenou životnost a jejich vliv je třeba kvantifikovat. V první části dizertační práce je popsán současný stav poznání v oblasti únavového poškozování železničních náprav. Tato část se věnuje již zkoumaným parametrům, které ovlivňují chování únavových trhlin v materiálech pro železniční nápravy. V další části práce je popsána metodika pro určení zbytkové únavové životnosti vlakových náprav, která byla v nedávné minulosti vyvinuta na Ústavu fyziky materiálu AV ČR. Hlavním cílem předložené dizertační práce bylo tuto metodiku dále rozvíjet za cílem přesnějšího stanovení zbytkové únavové životnosti. Součástí studie je stanovení vlivu jednotlivých vstupních parametrů (např. vliv prahové hodnoty, zátěžného spektra, retardačních efektů, zbytkových napětí, geometrie, materiálu nápravy atd.) na zbytkovou únavovou životnost zkoumaných náprav. Získané výsledky poslouží nejen k přesnějším odhadům zbytkové únavové životnosti vlakových náprav, ale mají přesah i do obecné roviny, kde metodika může být užita pro i jiné cyklicky namáhané strojní součásti. Výsledky dizertační práce také mohou posloužit jako obecný podklad pro stanovení četnosti pravidelných inspekčních kontrol pro únavově namáhané strojní součásti.
|
|
|
Výpočet únavové zbytkové životnosti železničního dvoukolí
Náhlík, Luboš ; Hutař, Pavel ; Knésl, Zdeněk ; Matušek, P.
V příspěvku je popsán postup použitý pro výpočet únavové zbytkové životnosti železničního dvoukolí. Počáteční defekt je modelovaný jako polokruhová trhlina, která se šíří přednostně v normálovém módu namáhání kolmo na osu nápravy. Pro stanovení únavové zbytkové životnosti nápravy s definovaným defektem typu trhlina byl zvolen konzervativní přístup vycházející z lineárně elastické lomové mechaniky (LELM). Cílem výpočtů je stanovit odpovídající počet zátěžných cyklů, který umožní další bezpečný provoz nápravy, tj. stanovit závislost hloubky trhliny na počtu cyklů pro zadané zatěžovací spektrum. Klíčovým bodem takových výpočtů je stanovení K-kalibrační křivky, tj. závislosti velikosti faktoru intenzity napětí K na velikosti trhliny (v tomto případě charakterizovanou hloubkou trhliny).
|
|
|
Kritéria stability trhliny s vrcholem na bi-materiálovém rozhraní
Náhlík, Luboš
Cílem poíspivku je v rámci lineární elastické lomové mechaniky (LELM) analyzovat problém trhliny šířící se v okolí rozhraní dvou elastických materiálu Pozornost je věnována případu, kdy se vrchol trhliny nachází právi na tomto rozhraní. Je uveden obecný postup umožnující formulovat kriteria stability singulárního koncentrátoru napětí. Na jeho základi jsou navržena dvě kriteria stability: první vychází z parametru plastické zóny pořed vrcholem trhliny, druhé je založeno na energetickém principu,konkrétni na modifikaci Sihova faktoru hustoty deformační energie. Na základě uvedených kriterií jsou formulovány podmínky pro další šíření trhliny z bi-materiálového rozhraní a odhadnuto kritické napití nutné k šíření trhliny z jednoho materiálu do druhého. Je učiněno vzájemné srovnání obou kriterií navržených a diskutována vhodnost a podmínky pro jejich použití v praxi.
|
|
|
Kritéria stability trhliny s vrcholem na bi-materiálovém rozhraní
Náhlík, Luboš
Cílem poíspivku je v rámci lineární elastické lomové mechaniky (LELM) analyzovat problém trhliny šířící se v okolí rozhraní dvou elastických materiálu. Pozornost je věnována případu, kdy se vrchol trhliny nachází právi na tomto rozhraní. Je uveden obecný postup umožnující formulovat kriteria stability singulárního koncentrátoru napětí. Na jeho základi jsou navržena dvě kriteria stability: první vychází z parametru plastické zóny pořed vrcholem trhliny, druhé je založeno na energetickém principu,konkrétni na modifikaci Sihova faktoru hustoty deformaení energie. Na základi uvedených kriterií jsou formulovány podmínky pro další šíření trhliny z bi-materiálového rozhraní a odhadnuto kritické napití nutné k šíření trhliny z jednoho materiálu do druhého. Je učiněno vzájemné srovnání obou kriterií navržených a diskutována vhodnost a podmínky pro jejich použití v praxi.
|
|
|
Vliv materiálových charakteristik na rychlost šíření únavové trhliny přes rozhraní dvou materiálů
Náhlík, Luboš
V rámci předpokladů lineární elastické lomové mechaniky je sledován vliv orientace trhliny vůči bi-materiálovému rozhraní a materiálových charakteristik, zvláště Poissonových konstant obou materiálů, na velikost exponentu singularity napětí. Na jeho základě je vypočtena hodnota zobecněného faktoru intenzity napětí a navržen postup umožňující odhad rychlosti šíření únavové trhliny v takovýchto případech. Je uveden příklad demonstrující navržený postup a ukázán vliv materiálových parametrů na možné únavové poškození kompozitních materiálů. Výpočty byly provedeny pomocí MKP.
|
host ::
RSS.